Jak bylo již napsáno výše, byla tělocvičná jednota Sokol v Českých Budějovicích založena 28. srpna 1869. Stalo se tak na popud JUDr. Špinara, který se v době svých studií v Praze stýkal s dr. Tyršem a oblíbil si jeho zásady.

  Sokolové stáli od začátku u zrodu tělocvičného, sportovního, společenského i kulturního vyžití obyvatelstva. Vlastní cvičení se konalo v různých pronajatých prostorách, mj. v zahradě Besedy, kde pak byla s pomocí tohoto spolku postavena malá zděná sokolovna, která sloužila přes 50 let. Konaly se zde společenské a kulturní akce - akademie při slavnostních příležitostech, plesy, zábavy, šibřinky v maskách, hrálo se ochotnické divadlo, pořádaly se výlety na památná místa, veřejná cvičení i sokolské slety.

  V duchu výše citovaných zásad se Sokol vyjadřoval i politicky. Po první světové válce přispěl velkou měrou k udržení pořádku ve městě (byl zde ustaven II. pluk Stráže svobody, což byly ozbrojené sokolské oddíly, ustavené vládním zákonem v r. 1918 - zasahovaly v krizových situacích zvláště v pohraničí). Členové této jednotky vítali na hranicích v Horním Dvořišti pana prezidenta T. G. Masaryka, když se vracel v listopadu z emigrace a doprovázeli jej až do Prahy. Sokolové i z naší jednoty se aktivně zúčastnili protifašistického odboje za II. světové války, mnozí zaplatili životem. Na konci války spolupracovali s armádou nejen při strážní službě.

  V období první republiky byl Sokol největší sportovní organizací ve městě. Pořádal veřejná cvičení a sportovní akce, bruslilo se i na kluzišti na Palackého náměstí, v létě fungovala sokolská plovárna u Předního mlýna, do majetku patřilo, dnes již bývalé, kino Hvězda v Jeronýmově ulici. Zisky z provozu těchto zařízení byly shromažďovány na další výstavbu sportovišť. Bylo totiž nutné vytvořit vlastní sportovní základnu. Po mnohých peripetiích se pro tento záměr podařilo koupit celý nezastavěný travnatý a bažinatý ostrov na soutoku Vltavy a Malše, nazvaný poté Sokolský. Jen a jen péčí sokolů zde byl vybudován stadion, otevřený v roce 1924, později betonové bazény otevřené plovárny a začátkem 30. let se začalo s výstavbou dnešní sokolovny. Do 2. světové války byla dokončena hrubá stavba, pak se vše zastavilo - za války byl Sokol rozpuštěn a i peníze na dokončení si nacisté přivlastnili. S velkým nadšením se činnost po válce obnovila a i sokolovnu se podařilo dokončit v létě roku 1947 a slavnostně otevřít. Po válce byla vybudována sokolská zotavovna pro děti na Jivně u Č. B.

  Po únoru 1948 byl však Sokol postupně přeměňován v jednotnou tělovýchovnou organizaci, podřízenou KSČ, nakonec zcela zrušen a majetek mu byl odebrán.

  Ještě koncem 19. století - v roce 1894, se pro názorové rozdíly odštěpila ze sokolské jednoty v Č. Budějovicích část členů, která přijala jméno Sokol - Tyrš, potom jako Sokol ČB II. Pro své shromažďování a cvičení zakoupili dnes již bývalý hostinec U Kotvy na Linecké třídě. V létě využívali přilehlý pozemek jako letní cvičiště a ve třicátých letech poblíž postavili svépomocí i kino Kotva, které dodnes stojí a pod tímto jménem slouží. Jednota vybudovala na řece Stropnici i letní základnu. Obě českobudějovické jednoty Sokol I a Sokol II se spojily v roce 1968, v době krátké naděje na obnovení činnosti. V tuto dobu se podařilo založit v rámci ČSTV tělovýchovnou jednotu Sokol, cvičilo se v ZŠ Grunwaldova.

  Další samostatné sokolské jednoty pracovaly v Rožnově, v Suchém Vrbném, Čtyřech Dvorech a Kněžských Dvorech. Jednoty měly každá svou menší tělocvičnu. Nakonec jednoty v Rožnově, v Suchém Vrbném splynuly s tělocvičnou jednotou Sokol Č. Budějovice, která se o obě sokolovny v současné době stará a využívá je ke své činnosti. Jednoty ve Čtyřech Dvorech a Kněžských Dvorech jsou samostatné.

  Změny, které "odstartoval" 17. listopad 1989 se odrazily ve všech oblastech našeho života a tedy i tělocvičná jednota Sokol ČB obnovila svoji činnost - i díky členům výše jmenované jednoty Sokol ze ZŠ Grunwaldova, kteří začali rychle tvořit tu "pravou" sokolskou organizaci. Po více než dvou letech, po složitých jednáních, byly jednotě konečně vráceny sokolovny, stadion i část areálu na Sokolském ostrově. Zahájilo se cvičení ve všech věkových kategoriích všestrannosti, úspěšná byla i účast na XII. všesokolském sletu v Praze. Před dalším všesokolským sletem v r. 2000 se konal župní slet v ČB - cvičilo se zde po dlouhých 52 letech. XIV. všesokoskému sletu předcházel župní krajský slet, kde ve svých 93 letech opět cvičila naše nejstarší cvičenka ses. Jarmilka Schestauberová.
  Od začátku přicházejí do Sokola i sportovní oddíly - největší, atletický přešel v r. 1992. Během let přecházely další nebo vznikaly nové, některé činnost ukončily.