4.12.2019 21:10:03


Sportovně - relaxační pobyt Chorvatsko, Lanterna 2020 ... Více

1.12.2019 23:24:31


Sokolské čtení ... Více

1.11.2019 22:43:23


Sokolské čtení ... Více

1.11.2019 22:38:45


Starostka ČOS oceněna u příležitosti 28. října Medailí Za zásluhy I. stupně ... Více

14.10.2019 08:45:55


Jak jsme si připomenuli Památný den sokolstva... ... Více


Registrace k odběru novinek

 

Historie Sokola


CO JE SOKOL

První český spolek, který se zabýval tělesným cvičením a sportem - Tělocvičná jednota pražská byla založena 16. února 1862 v Praze, v době politického uvolnění po pádu Bachova absolutismu, které umožnilo zakládání vlasteneckých spolků.  Po dvou letech potom přijala jméno Sokol Pražský.

Myšlenkový základ z řecké historie - antická idea kalokagathie, rozvinutá dr. Miroslavem Tyršem, Jindřichem Fügnerem a jejich následovníky, dala základ společenskému hnutí, které se spojilo se vznikem a dalšími osudy československého státu. Na stejném základu vznikly novodobé Olympijské hry o téměř 40 let později.  Sokolové stáli od začátku u zrodu tělocvičného, sportovního, společenského a kulturního vyžití české části obyvatelstva. Zasloužili se o národní uvědomování a vychovávali k vlastenectví. Princip, na kterém je sokolství založeno - jednotný rozvoj těla i mysli v duchu demokracie, svobody, rovnosti a bratrství byl v době vzniku podporován mnoha významnými Čechy své doby. Být sokolem bylo považováno za čest!    

Od začátku se v Sokole kromě prostných a nářaďového tělocviku pěstovaly též sporty - šerm, plavání, atletika, zápas, cyklistika i lyžování. Již za první republiky získávali "vavříny" sokolští sportovci - např.  první zlatou olympijskou medaili přivezl do Československa sokolský sportovec Bedřich Šupčík z LOH v roce 1924 - stal se vítězem ve šplhu.

Vlastními silami a díky dobrému hospodaření byly po celé republice postaveny sokolovny, stadiony, plovárny, ale i např. první biografy - pro kulturmí a sportovní vyžití veřejnosti, ale též jako vítaný zdroj příjmů pro další činnost.

Mimo sportování a cvičení je to i o přátelství a milých setkáních stejně zaměřených lidí - a to nejen v republice. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti značně omezen válkami nebo totalitními režimy. Přežil v zahraničí, v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa.

Postupně se "zdola" vytvořila struktura, která existuje dodnes: jednotlivé tělocvičné jednoty (složené z různých oddílů) se sdružují v župách, práci řídí a koordinuje ústřední orgán, Česká obec sokolská se sídlem v Praze v Tyršově domě na Malé Straně. 

Sokol jako jediná organizace v Čechách sdružuje   výkonnostní i rekreační sporty, sokolskou všestrannost i umělecké a kulturní soubory. Program Sokola je otevřený a přístupný  - letos již plných 155 let podporuje to, co se dnes nazývá "sport pro všechny", hnutí, které podporuje i MOV. Nabízí zajímavou alternativu pro trávení volného času mladým i starším - umožňuje celoživotní cvičení a sportování i pohybově nenadaným či zdravotně znevýhodněným.

 

Vysvětlení pojmů:

Sokolská všestrannost - s dnes používaným názvem "Sport pro všechny", je sokolský program, který má více než stoletou tradici a znamená i v současné době, osvojení si základních dovedností v atletických a gymnastických disciplínách, cvičení na nářadí a plavání  ve všech věkových kategoriích - cvičení rodičů s dětmi, předškolní a mladší školní děti, mladší a starší žactvo, dorost, ženy a muži.  Každoročně se členové mohou, dle vlastního uvážení,  zúčastnit  soutěže všestrannosti ve své kategorii - nejprve na župních přeborech a potom na přeborech ČOS v Praze. O cvičení  se starají dobrovolní cvičitelé, což je v Sokole tradicí. 

Mezi oddíly Sportu pro všechny, jsme zařadili mimo jiné dále i zdravotní tělesnou výchovu, turistiku, volejbal, tenis, zdravotní cvičení pro seniory, pobyt v přírodě, aktivity zdravotně postižených či další nezávodní sportování pro radost a kulturní činnost.

Samostatnou kapitolou jsou sokolské slety, společensko - sportovní přehlídka činnosti jednot. Hromadná vystoupení mají v Sokole dlouhou tradici a i svůj politický význam - v době ohrožení naší vlasti se staly národními manifestacemi - především v letech 1938 či 1948.
První slet se konal r. 1882, následovaly další v nepravidelných intervalech, zaviněných aktuální politickou situací, ale vždy s velkou zahraniční účastí. Po obnovení činnosti se konají slety od roku 1994 v šestiletém cyklu. Poslední, celkem XV. všesokolský slet se uskutečnil v Praze v roce 2012, v roce 150. výročí založení Sokola.
 

Výkonnostní sport - v současné době je v naší jednotě registrováno jednadvacet sportovních oddílů (v celé ČOS potom přes šedesát - provozují sporty často zcela nové a ještě i nepříliš rozšířené).  V některých oddílech se sportu věnují rekreačně, nebo se zúčastňují nižších soutěží, ale někteří sportovci mají dlouhodobě i mezinárodní sportovní úspěchy a jsou dlouhodobě členy národních reprezentačních týmů. Mají svůj soutěžní program, koordinovaný s ohledem na požadavky jednotlivých sportovních svazů.

 

 

VZNIK A VÝVOJ SOKOLA Č. BUDĚJOVICE V CELONÁRODNÍM KONTEXTU

1862   vznik první české tělocvičné organizace - Tělocvičné jednoty Pražské, brzy nazvané Sokol Pražský, což byl základ  sokolského hnutí, které se brzy rozšířilo i po světě.

1869  na popud čáslavského rodáka JUDr. Špinara, vznikla  tělocvičná jednota Sokol v ČB, přišel sem po svých pražských studiích a v ČB vyvolal velký zájem o sokolské myšlenky a cvičení, následovalo založení jednoty ve Vodňanech a na celých 24 let byly to byly jediné jednoty na jihu Čech.

1884   vznikají župy - jako vyšší článek sokolské organizace, v jižních Čechách župa Žižkova (po pěti letech dělení  župy územně podle toku Vltavy - vzniká původní župa Husova, od r. 1898 potom nová župa Husova v nových hranicích, která vydrží až do 21. století), 1. župní slet – první sletové cvičení v ČB.

1888  v Praze vzniká ústřední sokolský orgán – Česká obec sokolská.

1894   oddělení části členstva – vzniká druhá jednota v ČB - Sokol Tyrš, později zvaná Sokol II, obě jednoty se rozvíjely na sobě naprosto nezávisle, každá měla své vedení, členskou základnu i majetek. Pro své shromažďování a cvičení zakoupili dnes již bývalý hostinec U Kotvy na Linecké třídě. Obě jednoty Sokol I a Sokol II se spontánně opět spojily až v roce Pražského jara 1968, v době krátké naděje na obnovení činnosti

1899   jednota provozuje mj. sokolskou plovárnu na původním toku Vltavy u Předního mlýna.

1900   v ČB vzniká samostatný ženský odbor (v Praze ženy cvičily v Sokole již přes třicet let) - cvičit začíná 59 členek.

1905   v rámci jednoty vzniká samostatně hospodařící Družstvo pro postavení sokolovny - úspěšně jej léta vede br. Áda Novák a po roce 1936 br. ing. Stanislav Matyáš, který dovedl ke konci stavbu vysněné sokolovny.

1914   první světová válka, úředně rozpuštěno ústředí Sokola a obecně jeho činnost utlumena, život a činnost jednoty však s omezeními pokračoval i přesto, že byly tělocvičny zabrány pro vojsko, mnoho obětí z řad sokolů.

1918   vznik samostatné ČSR – od začátku spolupracoval nově ustavený Národní výbor se Sokolem ČB, jako s nejdisciplinovanější organizací ve městě, vznikají sokolské pořádkové hlídky Národní stráž, poté založení sokolských ozbrojených složek – v ČB vznikl dle vládního zákona II. pluk Stráže svobody. Jeho členové též  vítají T.G.Masaryka při prosincovém návratu z exilu na nádraží v Horním Dvořišti a doprovází jej přes ČB až do Prahy.

 

V období první republiky byl Sokol největší a nejaktivnější sportovní organizací ve městě. Pořádal veřejná cvičení a sportovní akce, péčí členů se cvičiště u u dnešního Palackého náměstí měnilo v zimě na kluziště, v létě fungovala sokolská plovárna u Předního mlýna, do majetku patřilo, dnes již bývalé, kino Hvězda v Jeronýmově ulici. Zisky z provozu těchto zařízení byly promyšleně a cíleně shromažďovány na další výstavbu sportovišť - především sokolovny. Jednota vydávala až do druhé války vlastní Zpravodaj.

 

1921   ženský odbor se sloučil s mateřskou jednotou.

1923   jednota získala (koupí a směnou) tzv. Schnarcherův ostrov, brzy nazvaný Sokolský - s krásným a výhodným místem uprostřed města měli sokolové velké plány.

1924   otevření stadionu na Sokolském ostrově – "předpremiéra" patřila vojsku i jako dík za pomoc se stavbou - oslav se zúčastnil i prezident TGM, potom následoval mohutný Krajový slet s účastí zahraničních sokolů, brzy potom vybudovali členové na stadionu i škvárovou běžeckou dráhu a další atletická sportoviště.

1928   slavnostní položení čtyř základních kamenů sokolovny – byly přivezeny z památných míst našeho kraje a nápisy jsou dodnes dobře patrné,  základy však prováděny až za dalších cca 5 let, vrchní stavba pokračuje potom ale až v roce 1939, před válkou byla dokončena hrubá stavba, potom si veškerý majetek i peníze přivlastnili nacisté.

1928   zahájena též stavba nové letní plovárny těsně u regulovaného břehu Vltavy.

1933  slavnostní otevření moderní plovárny s betonovými bazény - veřejnosti sloužila na 40 roků - do 70. let minulého století, na jejím místě teď stojí současná letní plovárna a vedle ní krytá hala s bazény.

1939   vznik protektorátu Čechy a Morava, začínají dlouholeté represe proti sokolstvu,  v dubnu 1941 úředně zastavena činnost Sokola v celém rozsahu, majetek zabaven, písemnosti zničeny, zatýkání a koncentrační tábory, mnoho členů popraveno za odbojovou činnost, oběti ve všech jednotách naší župy.

1945   po válce ihned obnovena činnost Sokola, s nadšením začala i činnost v českobudějovické jednotě, v čele jednoty stál tehdy JUDr. Jindřich Autengruber, byly vybudovány též sokolské dětské ozdravovny - v Jivně (Sokol I), či na Stropnici (Sokol II).

1947   slavnostní otevření dokončené českobudějovické sokolovny, je to jedna z nejrozsáhlejších staveb ve městě, realizovaných v období mezi válkami, dnes je památkově chráněná.

1948   v únoru nastoupil další totaliní režim, ihned po XI. všesokolském sletu v Praze začala postupná, promyšlená a cílená likvidace Sokola, zrušeno župní uspořádání - v jižních Čechách začátkem 50. let figuroval Sokolský kraj husitský, zcela podřízený KSČ, roku 1952 Sokol nakonec zcela zrušen a majetek převeden na jiné organizace či zestátněn.

1968   „Pražské jaro“ – období krátké naděje, činnost se ale nepodařilo v celém rozsahu zahájit, v ČB ale vzniká sokolská jednota v rámci ČSTV, která vydrží celých 21 let až do „sametové revoluce“ a stane se po letech základem obnoveného Sokola - byla prý tak vzorná, že se, přes všechny snahy úřadů, nikdy nenašel jediný důvod ke zrušení.

1969   v době nastupující normalizace se ještě podařila důstojná oslava 100. výročí založení jednoty.

1989   „sametová revoluce“, činnost Sokola se okamžitě začíná obnovovat - obecně platilo: po dlouhé době se těžko navazovalo na tradice, mnoho bývalých členů se nedožilo, povědomost o Sokole byla léta potlačovaná, bojovalo se často i o pouhou spravedlnost, o navrácení "střechy nad hlavou".

1990  ustavující schůze znovuzrozené ČOS se konala v Praze  7. ledna  -  Sokol České Budějovice také obnovil ihned v únoru t.r.svoji činnost - i díky členům a činovníkům výše uvedené sokolské jednoty - prvním starostou se stává br. dr. Milan Tůma. Po více než dvou letech, po složitých  jednáních, byl jednotě konečně vrácen některý její vlastní majetek. Vysněná a vydřená českobudějovická sokolovna, kterou dosud vlastnila pouze cca tři roky, se po dlouhých jednáních vrátila značně zchátralá v roce 1992, pouze s částí pozemků. Ihned začíná cvičení všestrannosti - s radostí se vracejí původní členové, kteří na Sokol nikdy nezapomněli, začleňují se sportovní oddíly - největší, atletický přešel ze Slavoje v r. 1992.  Během let přecházely další nebo vznikaly nové, některé činnost ukončily, či se  osamostatnily. První župní slet se v ČB konal v roce 2000, na svém stadionu sokolové cvičili opět po dlouhých dvaapadesáti letech.

1991  začátkem roku byla obnovena činnost žup,  na svou původní činnost navazuje i župa Husova a prvním starostou sestává br. Karel Vopalecký, člen naší jednoty. Právě on neúnavně mapoval původní sokolský majetek v podstatě v celém kraji. Neuvěřitelný úkol - dohledat skutečnosti téměř po čtyřiceti letech jej nakonec bohužel stál zdraví.

 

Nemovitý majetek jednoty (tři sokolovny ve městě a atletický stadion), se po navrácení postupně opravuje a zvelebuje. První župní slet po obnovení se roku 1994 koná v Lišově. Zničující povodně v roce 2002 napáchaly na sokolském majetku v ČB škody za 11,68 mil. Kč. Sportování a cvičení však pokračovalo v maximální míře i za určitých provozních omezení. V roce povodní se zde v září úspěšně uskutečnil  celostátní II. sokolský turistický sraz a v následujícím roce neméně úspěšné Setkání sokolů 2003 za účasti cvičenců z celé republiky. Do cca dvou let byly opravy po povodních dokončeny, byla také vyměněna okna a provedeno zateplení celého objektu.

Z činnosti - mimo pravidelné cvičení a sportování - každoročně se koná župní kolo soutěže všestrannosti a mnohé další aktivity hlavně sportovních oddílů, které mají svůj oficiální soutěžní program podřízený koordinaci jednotlivých sportovních svazů. Členové oddílů pořádají oblíbené šibřinky pro děti a nyní již i pro dospělé, dětské akce v přírodě - Do pohádky s králíky či Pohádkové putování kolem sokolovny, dětské letní tábory, letní příměstské tábory, sportovní soustředění, lyžařské výcviky a zimní pobyty celých sokolských rodin či charitativní akce (Běh s kuřetem, podporujeme Květinový den, což je každoroční akce Ligy proti rakovině).

 

2004    dne  5. února 2004 byla rozhodnutím Ministerstva kultury prohlášena hlavní tribuna stadionu a budova sokolovny za kulturní památku. Návrh byl podán bez našeho vědomí a na naše námitky nebyl vzat zřetel - plánované opravy a modernizace, především staveb na stadionu, budou ztíženy až zablokovány, předělává se projektová dokumentace.

2005   přesně v hranicích Jihočeského kraje vzniká  k 1. lednu  Sokolská župa Jihočeská a českobudějovická jednota je jednou z jejích největších a nejstarších jednot.

2006   ihned po župním sletu začíná rekonstrukce atletické dráhy a všech technických sektorů (úpravy parametrů dle současných požadavků a provedení umělého povrchu) – slavnostní otevření se koná na podzim za přítomnosti členů Klubu olympioniků v čele s Danou Zátopkovou. Projekty na dostavbu šaten, běžeckého koridoru a funkčního zázemí jsou připravené.    

2009   českobudějovická jednota si slavnostně připomněla 140. výročí založení - dlouhodobou výstavou v muzeu a akademií v sokolovně.

2012  v tomto roce jsme si celostátně připomínali 150. výročí  založení  sokolské organizace - uskutečnilo  se mnoho   doprovodných akcí - mj. jsme spolu se župou spolupořádali podzimní sletovou štafetu či březnový běžecký závod "Sokolové bílou stopou" v Nové Peci na Šumavě nebo velkou sokolskou výstavu "Sokol v jižních Čechách" v Radniční výstavní síni Magistrátu města ČB. Uskutečnil se župní slet v ČB a vyvrcholením byl  XV. všesokolský slet v Praze začátkem července

2013    vzniká nová tradice - 8. říjen jsme si poprvé připomínali jako Památný sokolský den – roku 1941 byla výnosem R. Hendricha rozpuštěna ČOS, jako „nejnebezpečnější protistátní organizace“a gestapo během noci zatklo všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, málokdo se po válce vrátil…., krutě byly pronásledovány i jejich rodiny. Oběti byly i z řad jihočeského a přímo českobudějovického Sokola. Čest jejich památce!
(Aktuálně - zákonem č. 49/2019 Sb. ze dne 1. 4. 2019  se 8. říjen zařadil mezi Významné dny ČR jako Památný den
sokolstva)

2014     Vzpomínali jsme 145. výročí založení naší jednoty a zároveň 90. výročí otevření stadionu na Sokolském ostrově. Konala se akademie s výstavou forografií a setkání divadelních, hlavně sokolských souborů i s ukázkami mnohých loutek, rekvizit a kostýmů v hale sokolovny.

2015    V roce 2015 jsme si připomněli 25. výročí obnovení činnosti Sokola a tento rok byl také vyhlášen Rokem sokolské architektury. V krásném stolním kalendáři vydaném ČOS, byla uvedena i naše velká sokolovna, uvedena jako jeden z mála památkově chráněných objektů svého druhu. V rámci tradiční celostátní výstavy Mobil salon se na českobudějovickém výstavišti konala 17. – 19. dubna akce nazvaná Svět v pohybu, na pódiu se střídaly s ukázkami své činnosti různé sportovní a zájmové organizace.  – také děti i sportovci čb sokolské jednoty.
Poprvé vyhlásila ČOS tzv. Noc sokoloven na 11. září a čb jednota se do akce také přihlásila – připravili jsme výstavku, konaly se komentované prohlídky objektu, loutkové divadlo pro děti a táborák. Opravdovou noc v sokolovně zažili předškoláci v sokolovně Rožnov… a těší se prý již na další! K celoročním oslavám 750. výročí založení města České Budějovice jsme přispěli 21. září zorganizováním běhu na 750 m (event. pro nejmenší na 75 m). Zúčastnilo se 131 sportovců v žákovských a dorosteneckých kategoriích. Jednota se zapojila do projektu ČOS s názvem 100 sokolských keší republice, který je směřovaný k oslavám 100. výročí založení československého státu. Zřízené "kešky" jsou zveřejňovány i na světovém webovém portálu www.geocaching.com. Tu naši, sokolskou, se jménem T. J. Sokol ČB a s číslem 24, vytvořil a ukryl na jaře 2016 náš místostarosta br. Standa Gryc a ohlasy na její na její obsah a zaměření jsou příznivé.

2016    I letos pokračovala činnost ve všech oddílech, pokračovalo se i v údržbě majetku - podařila se nanejvýš nutná oprava hlavní střechy velké sokolovny celkem za více než 3,5 mil.Kč.

2018    Sletový rok - hektický, ale krásný... Vlastnímu sletu předcházela Krajská sportovní prezentace. Sokol se představil i v tzv. Rodinném odpoledni v rámci 15. ročníku budějovického Majálesu na Sokolském ostrově. Župní slet se konal v ČB v sobotu 9. června. Předcházel mu krátký páteční podvečerní průvod městem s historickými prapory - jako „živá“ pozvánka na sobotní vystoupení. Stará tribuna byla potom naposledy před rekonstrukcí plná diváků.  XVI. všesokolského sletu v Praze se 1. až 6. července zúčastnilo 70 členů českobudějovické jednoty. Nádherný průvod Prahou, množství pódiových vystoupení, výstavy, bohatý kulturní program, tentokrát i představení Naši furianti v Národním divadle – prvně ve „Zlaté kapličce“ hráli ochotníci! V divadle Na Kampě vystoupil opakovaně i br. Reindl z naší jednoty se svým loutkovým divadlem Divoloď.

Prioritní stavební akcí jednoty je v současné době rekonstrukce tribuny na atletickém stadionu na Sokolském ostrově. Po několikaletém úsilí se nám konečně podařilo získat dotace, a to z MŠMT, z Krajského úřadu Jihočeského kraje a od Statutárního města České Budějovice. I přes tyto dotace bylo nutné vzhledem k vysoké ceně rekonstrukce získat pro financování této akce úvěr u České spořitelny. Bohužel podmínkou přidělení dotace od Statutárního města ČB byl prodej pozemku s tenisovým kurtem na Sokolském ostrově. Mimořádná VH jednoty prodej po velké diskusi schválila, neboť tento pozemek není pro naši činnost nezbytný. Zajímavé je určitě vyjádření náměstka primátora našeho města p. ing. Ivo Moravce: „Zchátralá tribuna sokolském stadionu je ostudou města. Stojí uprostřed Budějovic a opravit potřebuje. Sokol si sehnal peníze a my bychom mu měli ještě pomoci. Sokol je výjimečný spolek. Chápu, že je to nesystémové, ale přimlouvám se za něj..." Rekonstrukce byla nakonec zahájena - předání staveniště proběhlo 14. září 2018, stavbu provádí fa Auböck  s.r.o. se sídlem v Boršově n.Vlt. Dokončení stavby je naplánováno na červenec 2019.

2019   letos si připomínáme:     150 let od založení Sokola v ČB
                                               95 let existence stadionu na Sokolském ostrově

 

Oslavy se konaly ve čtvrtek 19. září. Podrobnosti viz sekce Aktuality, foto viz https://sokolcb.rajce.idnes.cz/

Ke 150. výročí založení Sokola v ČB vydala jednota, s pomocí dotace Odboru kultury a cestovního ruchu Magistrátu města, brožuru s mnoha historickými i novodobými fotografiemi. Je možné ji ještě získat na vrátnici v podchodu u šaten, ev. v kanceláři jednoty.

 

Aktuální informace a především úspěchy našich sportovců viz sekce Současnost Sokola.

 

Podrobnější historie viz též archiv jednoty (vzdělavatelka Milada Pospíšilová) a publikace VÝBĚR 47, kterou vydává Jihočeské muzeum v ČB, číslo 3 a 4/2010.


T. J. SOKOL České Budějovice, Sokolský ostrov 1, tel. 724 902 989 © 2019 T. J. SOKOL České Budějovice