25.09.2017 17:01:43


Ukončení přihlášek - předškoláci ... Více

25.09.2017 17:00:41


Cvičení 28.9.2017 ... Více

25.09.2017 10:42:08


Noc sokoloven a sletová štafeta 2017 ... Více

19.09.2017 22:43:46


Sokol spolu v pohybu ... Více

15.09.2017 12:56:11


Noc sokoloven a sletová štafeta ... Více

 

Historie Sokola


CO JE SOKOL

První český spolek, který se zabýval tělesným cvičením a sportem - Tělocvičná jednota pražská byla založena 16. února 1862 v Praze, v době politického uvolnění po pádu Bachova absolutismu, které umožnilo zakládání vlasteneckých spolků.  Po dvou letech potom přijala jméno Sokol Pražský.

Myšlenkový základ z řecké historie - antická idea kalokagathie, rozvinutá dr. Miroslavem Tyršem, Jindřichem Fügnerem a jejich následovníky, dala základ společenskému hnutí, které se spojilo se vznikem a dalšími osudy československého státu. Na stejném základu vznikly novodobé Olympijské hry o téměř 40 let později.  Sokolové stáli od začátku u zrodu tělocvičného, sportovního, společenského a kulturního vyžití české části obyvatelstva. Zasloužili se o národní uvědomování a vychovávali k vlastenectví. Princip, na kterém je sokolství založeno - jednotný rozvoj těla i mysli v duchu demokracie, svobody, rovnosti a bratrství byl v době vzniku podporován mnoha významnými Čechy své doby. Být sokolem bylo považováno za čest!    

Od začátku se v Sokole kromě prostných a nářaďového tělocviku pěstovaly též sporty - šerm, plavání, atletika, zápas, cyklistika i lyžování. Již za první republiky získávali "vavříny" sokolští sportovci - např.  první zlatou olympijskou medaili přivezl do Československa sokolský sportovec Bedřich Šupčík z LOH v roce 1924 - stal se vítězem ve šplhu.

Vlastními silami a díky dobrému hospodaření byly po celé republice postaveny sokolovny, stadiony, plovárny, ale i např. první biografy - pro kulturmí a sportovní vyžití veřejnosti, ale též jako vítaný zdroj příjmů pro další činnost.

Mimo sportování a cvičení je to i o přátelství a milých setkáních stejně zaměřených lidí - a to nejen v republice. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti značně omezen válkami nebo totalitními režimy. Přežil v zahraničí, v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa.

Postupně se "zdola" vytvořila struktura, která existuje dodnes: jednotlivé tělocvičné jednoty (složené z různých oddílů) se sdružují v župách, práci řídí a koordinuje ústřední orgán, Česká obec sokolská se sídlem v Praze v Tyršově domě na Malé Straně. 

Sokol jako jediná organizace v Čechách sdružuje   výkonnostní i rekreační sporty, sokolskou všestrannost i umělecké a kulturní soubory. Program Sokola je otevřený a přístupný  - letos již plných 155 let podporuje to, co se dnes nazývá "sport pro všechny", hnutí, které podporuje i MOV. Nabízí zajímavou alternativu pro trávení volného času mladým i starším - umožňuje celoživotní cvičení a sportování i pohybově nenadaným či zdravotně znevýhodněným.

 

Vysvětlení pojmů:

Sokolská všestrannost - s dnes používaným názvem "Sport pro všechny", je sokolský program, který má více než stoletou tradici a znamená i v současné době, osvojení si základních dovedností v atletických a gymnastických disciplínách, cvičení na nářadí a plavání  ve všech věkových kategoriích - cvičení rodičů s dětmi, předškolní a mladší školní děti, mladší a starší žactvo, dorost, ženy a muži.  Každoročně se členové mohou, dle vlastního uvážení,  zúčastnit  soutěže všestrannosti ve své kategorii - nejprve na župních přeborech a potom na přeborech ČOS v Praze. O cvičení  se starají dobrovolní cvičitelé, což je v Sokole tradicí. 

Mezi oddíly Sportu pro všechny, jsme zařadili mimo jiné dále i zdravotní tělesnou výchovu, turistiku, volejbal, tenis, zdravotní cvičení pro seniory, pobyt v přírodě, aktivity zdravotně postižených či další nezávodní sportování pro radost a kulturní činnost.

Samostatnou kapitolou jsou sokolské slety, společensko - sportovní přehlídka činnosti jednot. Hromadná vystoupení mají v Sokole dlouhou tradici a i svůj politický význam - v době ohrožení naší vlasti se staly národními manifestacemi - především v letech 1938 či 1948.
První slet se konal r. 1882, následovaly další v nepravidelných intervalech, zaviněných aktuální politickou situací, ale vždy s velkou zahraniční účastí. Po obnovení činnosti se konají slety od roku 1994 v šestiletém cyklu. Poslední, celkem XV. všesokolský slet se uskutečnil v Praze v roce 2012, v roce 150. výročí založení Sokola.
 

Výkonnostní sport - v současné době je v naší jednotě registrováno jednadvacet sportovních oddílů (v celé ČOS potom přes šedesát - provozují sporty často zcela nové a ještě i nepříliš rozšířené).  V některých oddílech se sportu věnují rekreačně, nebo se zúčastňují nižších soutěží, ale někteří sportovci mají dlouhodobě i mezinárodní sportovní úspěchy a jsou dlouhodobě členy národních reprezentačních týmů. Mají svůj soutěžní program, koordinovaný s ohledem na požadavky jednotlivých sportovních svazů.

 

 

VZNIK A VÝVOJ SOKOLA Č. BUDĚJOVICE V CELONÁRODNÍM KONTEXTU

1862   vznik první české tělocvičné organizace - Tělocvičné jednoty Pražské, brzy nazvané Sokol Pražský, což byl základ  sokolského hnutí, které se brzy rozšířilo i po světě.

1869  na popud čáslavského rodáka JUDr. Špinara, vznikla  tělocvičná jednota Sokol v ČB, přišel sem po svých pražských studiích a v ČB vyvolal velký zájem o sokolské myšlenky a cvičení, následovalo založení jednoty ve Vodňanech a na celých 24 let byly to byly jediné jednoty na jihu Čech.

1885   vznikají župy - jako vyšší článek sokolské organizace, v jižních Čechách župa Žižkova (po pěti letech dělení  župy územně podle toku Vltavy - vzniká původní župa Husova, od r. 1898 potom nová župa Husova v nových hranicích, která vydrží až do 21. století), 1. župní slet – první sletové cvičení v ČB.

1894   oddělení části členstva – vzniká druhá jednota v ČB - Sokol Tyrš, později zvaná Sokol II, obě jednoty se rozvíjely na sobě naprosto nezávisle, každá měla své vedení, členskou základnu i majetek. Pro své shromažďování a cvičení zakoupili dnes již bývalý hostinec U Kotvy na Linecké třídě. Obě jednoty Sokol I a Sokol II se spontánně opět spojily až v roce Pražského jara 1968, v době krátké naděje na obnovení činnosti.

1889  v Praze vzniká ústřední sokolský orgán – Česká obec sokolská.

1899   jednota provozuje mj. sokolskou plovárnu na původním toku Vltavy u Předního mlýna.

1900   v ČB vzniká samostatný ženský odbor (v Praze ženy cvičily v Sokole již přes třicet let) - cvičit začíná 59 členek.

1905   v rámci jednoty vzniká samostatně hospodařící Družstvo pro postavení sokolovny - úspěšně jej léta vede br. Áda Novák a po roce 1936 br. ing. Stanislav Matyáš, který dovedl ke konci stavbu vysněné sokolovny.

1914   první světová válka, úředně rozpuštěno ústředí Sokola a obecně jeho činnost utlumena, život a činnost jednoty však s omezeními pokračoval i přesto, že byly tělocvičny zabrány pro vojsko, mnoho obětí z řad sokolů.

1918   vznik samostatné ČSR – od začátku spolupracoval nově ustavený Národní výbor se Sokolem ČB, jako s nejdisciplinovanější organizací ve městě, vznikají sokolské pořádkové hlídky Národní stráž, poté založení sokolských ozbrojených složek – v ČB vznikl dle vládního zákona II. pluk Stráže svobody. Jeho členové též  vítají T.G.Masaryka při prosincovém návratu z exilu na nádraží v Horním Dvořišti a doprovází jej přes ČB až do Prahy.

 

V období první republiky byl Sokol největší a nejaktivnější sportovní organizací ve městě. Pořádal veřejná cvičení a sportovní akce, péčí členů se cvičiště u u dnešního Palackého náměstí měnilo v zimě na kluziště, v létě fungovala sokolská plovárna u Předního mlýna, do majetku patřilo, dnes již bývalé, kino Hvězda v Jeronýmově ulici. Zisky z provozu těchto zařízení byly promyšleně a cíleně shromažďovány na další výstavbu sportovišť - především sokolovny. Jednota vydávala až do druhé války vlastní Zpravodaj.

 

1921   ženský odbor se sloučil s mateřskou jednotou.

1923   jednota získala (koupí a směnou) tzv. Schnarcherův ostrov, brzy nazvaný Sokolský - s krásným a výhodným místem uprostřed města měli sokolové velké plány.

1924   otevření stadionu na Sokolském ostrově – "předpremiéra" patřila vojsku i jako dík za pomoc se stavbou - oslav se zúčastnil i prezident TGM, potom následoval mohutný Krajový slet s účastí zahraničních sokolů, brzy potom vybudovali členové na stadionu i škvárovou běžeckou dráhu a další atletická sportoviště.

1928   slavnostní položení čtyř základních kamenů sokolovny – byly přivezeny z památných míst našeho kraje a nápisy jsou dodnes dobře patrné,  základy však prováděny až za dalších cca 5 let, vrchní stavba pokračuje potom ale až v roce 1939, před válkou byla dokončena hrubá stavba, potom si veškerý majetek i peníze přivlastnili nacisté.

1928   zahájena též stavba nové letní plovárny těsně u regulovaného břehu Vltavy.

1933  slavnostní otevření moderní plovárny s betonovými bazény - veřejnosti sloužila na 40 roků - do 70. let minulého století, na jejím místě teď stojí současná letní plovárna a vedle ní krytá hala s bazény.

1939   vznik protektorátu Čechy a Morava, začínají dlouholeté represe proti sokolstvu,  v dubnu 1941 úředně zastavena činnost Sokola v celém rozsahu, majetek zabaven, písemnosti zničeny, zatýkání a koncentrační tábory, mnoho členů popraveno za odbojovou činnost, oběti ve všech jednotách naší župy.

1945   po válce ihned obnovena činnost Sokola, s nadšením začala i činnost v českobudějovické jednotě, v čele jednoty stál tehdy JUDr. Jindřich Autengruber, byly vybudovány též sokolské dětské ozdravovny - v Jivně (Sokol I), či na Stropnici (Sokol II).

1947   slavnostní otevření dokončené českobudějovické sokolovny, je to jedna z nejrozsáhlejších staveb ve městě, realizovaných v období mezi válkami, dnes je památkově chráněná.

1948   v únoru nastoupil další totaliní režim, ihned po XI. všesokolském sletu v Praze začala postupná, promyšlená a cílená likvidace Sokola, zrušeno župní uspořádání - v jižních Čechách začátkem 50. let figuroval Sokolský kraj husitský, zcela podřízený KSČ, roku 1952 Sokol nakonec zcela zrušen a majetek převeden na jiné organizace či zestátněn.

1968   „Pražské jaro“ – období krátké naděje, činnost se ale nepodařilo v celém rozsahu zahájit, v ČB ale vzniká sokolská jednota v rámci ČSTV, která vydrží celých 21 let až do „sametové revoluce“ a stane se po letech základem obnoveného Sokola - byla prý tak vzorná, že se, přes všechny snahy úřadů, nikdy nenašel jediný důvod ke zrušení.

1969   v době nastupující normalizace se ještě podařila důstojná oslava 100. výročí založení jednoty.

1989   „sametová revoluce“, činnost Sokola se okamžitě začíná obnovovat - obecně platilo: po dlouhé době se těžko navazovalo na tradice, mnoho bývalých členů se nedožilo, povědomost o Sokole byla léta potlačovaná, bojovalo se často i o pouhou spravedlnost, o navrácení "střechy nad hlavou".

1990  ustavující schůze znovuzrozené ČOS se konala v Praze  7. ledna  -  Sokol České Budějovice také obnovil ihned v únoru t.r.svoji činnost - i díky členům a činovníkům výše uvedené sokolské jednoty - prvním starostou se stává br. dr. Milan Tůma. Po více než dvou letech, po složitých  jednáních, byl jednotě konečně vrácen některý její vlastní majetek. Vysněná a vydřená českobudějovická sokolovna, kterou dosud vlastnila pouze cca tři roky, se po dlouhých jednáních vrátila značně zchátralá v roce 1992, pouze s částí pozemků. Ihned začíná cvičení všestrannosti - s radostí se vracejí původní členové, kteří na Sokol nikdy nezapomněli, začleňují se sportovní oddíly - největší, atletický přešel ze Slavoje v r. 1992.  Během let přecházely další nebo vznikaly nové, některé činnost ukončily, či se  osamostatnily. První župní slet se v ČB konal v roce 2000, na svém stadionu sokolové cvičili opět po dlouhých dvaapadesáti letech.

1991  začátkem roku byla obnovena činnost žup,  na svou původní činnost navazuje i župa Husova a prvním starostou sestává br. Karel Vopalecký, člen naší jednoty. Právě on neúnavně mapoval původní sokolský majetek v podstatě v celém kraji. Neuvěřitelný úkol - dohledat skutečnosti téměř po čtyřiceti letech jej nakonec stála zdraví.

 

Nemovitý majetek jednoty (tři sokolovny ve městě a atletický stadion), se po navrácení postupně opravuje a zvelebuje. První župní slet po obnovení se roku 1994 koná v Lišově. Zničující povodně v roce 2002 napáchaly na sokolském majetku v ČB škody za více než 11,5 mil. Kč. Sportování a cvičení však pokračovalo v maximální míře i za určitých provozních omezení. V roce povodní se zde v září úspěšně uskutečnil  celostátní II. sokolský turistický sraz a v následujícím roce neméně úspěšné Setkání sokolů 2003 za účasti cvičenců z celé republiky. Do cca dvou let byly opravy po povodních dokončeny, byla také vyměněna okna a provedeno zateplení celého objektu.

Z činnosti - mimo pravidelné cvičení a sportování - každoročně se koná župní kolo soutěže všestrannosti a mnohé další aktivity hlavně sportovních oddílů, které mají svůj oficiální soutěžní program podřízený koordinaci jednotlivých sportovních svazů. Členové oddílů pořádají oblíbené šibřinky pro děti a nyní již i pro dospělé, dětské akce v přírodě - Do pohádky s králíky či Pohádkové putování kolem sokolovny, dětské letní tábory, letní příměstské tábory, sportovní soustředění, lyžařské výcviky a zimní pobyty celých sokolských rodin či charitativní akce (Běh s kuřetem, podporujeme Květinový den, což je každoroční akce Ligy proti rakovině).

 

2005   přesně v hranicích Jihočeského kraje vzniká  k 1. lednu  Sokolská župa Jihočeská a českobudějovická jednota je jednou z jejích největších a nejstarších jednot.

2006   ihned po župním sletu začíná rekonstrukce atletické dráhy a všech technických sektorů (úpravy parametrů dle současných požadavků a provedení umělého povrchu) – slavnostní otevření se koná na podzim za přítomnosti členů Klubu olympioniků v čele s Danou Zátopkovou. Projekty na dostavbu šaten, běžeckého koridoru a funkčního zázemí jsou připravené.    

2009   českobudějovická jednota si slavnostně připomněla 140. výročí založení - dlouhodobou výstavou v muzeu a akademií v sokolovně.

2012  v tomto roce jsme si připomínali 150. výročí  založení sokolské organizace - uskutečnilo se mnoho   doprovodných akcí - mj. jsme spolu se župou spolupořádali podzimní sletovou štafetu či březnový běžecký závod "Sokolové bílou stopou" v Nové Peci na Šumavě nebo velkou sokolskou výstavu "Sokol v jižních Čechách" v Radniční výstavní síni Magistrátu města ČB. Uskutečnil se župní slet v ČB a vyvrcholením byl  XV. všesokolský slet v Praze začátkem července

2013    vzniká nová tradice - 8. říjen jsme si poprvé připomínali jako Památný sokolský den – roku 1941 byla výnosem R. Hendricha rozpuštěna ČOS, jako „nejnebezpečnější protistátní organizace“a gestapo během noci zatklo všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, málokdo se po válce vrátil…., krutě byly pronásledovány i jejich rodiny. Oběti byly i z řad jihočeského a přímo českobudějovického Sokola. Čest jejich památce!

2014    letos si připomínáme  145. výročí založení naší jednoty a zároveň 90. výročí otevření stadionu na Sokolském ostrově. Připravujeme akademii s výstavou forografií a setkání divadelních, hlavně sokolských souborů i s ukázkami mnohých loutek, rekvizit a kostýmů v hale sokolovny.

2015    V roce 2015 jsme si připomněli 25. výročí obnovení činnosti Sokola a tento rok byl také vyhlášen Rokem sokolské architektury. V krásném stolním kalendáři vydaném ČOS, byla uvedena i naše velká sokolovna, uvedena jako jedna z mála, jako objekt památkově chráněný. V rámci tradiční celostátní výstavy Mobil salon se na českobudějovickém výstavišti konala 17. – 19. dubna akce nazvaná Svět v pohybu, na pódiu se střídaly s ukázkami své činnosti různé sportovní a zájmové organizace.  – také děti i sportovci čb sokolské jednoty.
Poprvé vyhlásila ČOS tzv. Noc sokoloven na 11. září a čb jednota se do akce také přihlásila – připravili jsme výstavku, konaly se komentované prohlídky objektu, loutkové divadlo pro děti a táborák. Opravdovou noc v sokolovně zažili předškoláci v sokolovně Rožnov… a těší se prý již na další! K celoročním oslavám 750. výročí založení města České Budějovice jsme přispěli 21. září zorganizováním běhu na 750 m (event. pro nejmenší na 75 m). Zúčastnilo se 131 sportovců v žákovských a dorosteneckých kategoriích.

2016    I letos pokračovala činnost ve všech oddílech, pokračovalo se i v údržbě majetku - podařila se nanejvýš nutná oprava hlavní střechy velké sokolovny celkem za více než 3,5 mil.Kč.

Další informace a především úspěchy našich sportovců viz sekce Současnost Sokola.

 

Podrobnější historie viz též archiv jednoty (vzdělavatelka Milada Pospíšilová) a publikace VÝBĚR 47, kterou vydává Jihočeské muzeum v ČB, číslo 3 a 4/2010.


T. J. SOKOL České Budějovice, Sokolský ostrov 1, tel. 724 902 989 © 2015 T. J. SOKOL České Budějovice